Pavel (Louis) Havlík

(★ 29. května 1953, Roudnice n. L. -  ✞ 19. dubna 2017, Liberec)

byl hudební skladatel, textař, kytarista, rozhlasový publicista a hudební pedagog, učitel hry na kytaru, organizátor a guru mnoha kapel, nejvíce folkových a bluesových (m.j. Jarret, Pohromadě na přehradě...), pracoval především na severu Čech. Působil v Českém rozhlase, kde připravoval hudební pořady (Zvukový portýr s M. Ošancem). V Liberci v Experimentálním studiu, kde pracoval jako programový pracovník a dlouhá léta jej vedl (nejprve v Barvířské ul. a později v PKO - Park kultury a oddechu v Lidových Sadech v Liberci) se střídaly umělci a mladé kapely vskutku nemainstreamové.

Autor českých textů renomovaných světových hudebníků (např. Boba Dylan, Simon a Garfunkel, Peter Paul and Mary, Beatles, J. Mitchel, J. Denver a dalších).

Zakladatel skupiny Atropa belladona v Lovosicích. V roce 1977 byl spoluzakladatel liberecké skupiny Folk Trio a později v 80. letech založil dnes legendární skupinu „...a hosté“, ve které působil s Miroslavem Ošancem, Ivou Sekotovou, Janem Nikendeyem, Naďou Machovou a Petrem Kuschmitzem.

Aranžoval, psal skladby, či jinak spolupracoval se skupinami Jarret, Jen tak a Pohromadě na přehradě, Těla.

Je spoluautorem hudby k divadelní hře Naivního divadla v Liberci Vánoce s Kulišákem. Společně s Frederikem Velínským (synem písničkáře Kapitána Kida) vydal hudební publikaci 1419 kytarových akordů. S Miroslavem Ošancem dali společně vzniknout publikaci Je to brnkačka. Ve svém nakladatelství Deneb vydal v r. 1992 knihu o Robertu Křesťanovi Napsal jsem jméno svý na zdi (prolog Jiří Černý).

Od Zuzany Navarové (Nerez) dostal svého času nabídku ke spolupráci, kterou odmítl.

Několik let statečně pečoval o svou těžce postiženou dceru Kateřinu.

Od roku 2015 žil až do koce života v milovaném podještědském městě Osečná, kde vyrůstal. Starosta města Osečná, Jiří Hauzer, podpořil a pomohl s realizací pomníku a zasazuje se o navržení Pavla Havlíka na Osobnost regionu.

Říkal, že je škoda, že jsem nekuřák a že bych se měl polepšit, zakazoval mi kapodastr, tykání mi nabídl zády ke mně, ale jinak jsem ho znal jako gentlemana (smile).

Dodnes nekouřím a kapo skoro nesundávám.

Chcete-li a můžete-li přispět něčím o Pavlovi, přejděte, prosím, na KONTAKT zde.